Ze života freelancera I. - Boj o zakázky

V profesním životě freelancera, člověka fungujícího "na volné noze", čeká spousta nástrah, kterým musí čelit a následně se s nima vypořádat. Pokud jste osobou, která začínala takříkajíc od píky a nemáte ve svém networkingu jisté kontakty hned z počátku, vážíte si každé zakázky, která dopadne ke spokojenosti obou stran.

Zaprvé postupně získáváte zkušenosti na poli pracovního trhu, kde opravdu nemáte nikdy nic jisté a zadruhé si postupně budujete svou nejužší klientelu a dostáváte doporučení, případně si vyžádáte reference. Jakmile máte za sebou několik úspěšných zakázek (projektů), u kterých máte pocit, že je můžete prodat jako své portfolio a nabídnout tímto způsobem své schopnosti další osobám, či subjektům, jste na správné cestě. V dnešní době, kdy je internet tím hlavním masmédiem, je nezbytně nutné uvést v život své portfolio služeb právě na síť. Způsobů je spousta a mezi ty nejdůležitější patří vlastní webové stránky, profesní profil na sociálních sítích. U nás v Česku samozřejmě vítězí Facebook, ale pro konfrontaci s konkurencí a propagaci sebe samého můžete aktivovat svůj profilový účet také na Twitteru. Samozřejmostí je čistě pracovní síť LinkedIn. Jestliže tedy máte co nabídnout a jste plně činní na výše uvedených internetových destinacích, máte, aspoň se to tak může zdát, napůl vyhráno. Ale ještě ne zdaleka. Existují outsourcingové portály, kde se freelanceři, specialisté nebo jednoduše aktivní jedinci, kteří si chtějí přivydělat, sdružují a princip těchto portálů, když nyní pominu zakladatele a majitele, tkví v tom, že zadavatel zakázky vypíše projekt a z přihlášených osob si eventuálně vybere spolupracovníka pro daný projekt. A zde jsem narazil v poslední době na jistý nešvar, který má dva hlavní faktory. Tím prvním je "práce na zkoušku", neboli zdarma, a druhým velkým otazníkem je odměna za práci, resp. poměr kvalita a cena. Nyní půjdu přímo ke konkrétním příkladům.

Zkraje roku jsem reagoval na vypsaný projekt týkající se psaní článků pro podnikatelský (záměrně nejmenovaný) web. Pokud se jako freelancer hlásíte na podobnou práci, počítá se jaksi s tím, že již něco málo máte za sebou a vy, jakožto jedinec, který má co nabídnout ve formě referencí, či ukázek z portfolia činností, samozřejmě odkážete buď na webové stránky, které vše potřebné obsahují, případně formou příloh zašlete konkrétní soubory. Uvedete rovněž částku, v tomto případě za normostranu, kterou požadujete, nebo se od ní chcete odpíchnout při dalším jednaní o případné spolupráci. Byl jsem trochu rozladěn už samotnou úrovní komunikace, která byla chaotická a nejasná. Nejdříve byla respektována mnou navržená částka, tuším 150,- Kč za normostranu. S jistým podnikatelem jsem udělal obsáhlejší rozhovor do nové rubriky, jejíž fungování a obsah jsem sám navrhl. Reakce na daný rozhovor byla kladná, ovšem ejhle, částka za normostranu byla snížena na 100,- Kč, jelikož je celý projekt v začátcích a zatím si tolik nevydělá. I na to jsem přistoupil, zejména proto, že téma malých podnikatelů a jejich běžných starostí mě zajímalo. Článek na webu ale nevyšel, odpověď už nepřišla žádná a tudíž ani já jsem neobdržel žádnou finanční odměnu. Zde to měly být minimálně tři normostránky.

Druhou a podobnou zkušeností byl web zaměřený na "zajímavosti" nejen ze světa byznysu. Zde jsem článek dopředu žádný nepsal, ale odpověď zadavatele zněla ve smyslu: "Zatím mi to nevynáší, takže by to bylo zdarma, Ale časem, až by o vaše články měl někdo zájem, tak byste mohl začít psát PR články na zakázku..".

Poslední zkušenost, nad kterou jsem kroutil hlavou, byla se zahraničním startupem, kdy dotyčný cizinec měl sepsaný český text, který potřeboval kompletně upravit. A to jak gramaticky, slohově a dá se říci, že i obsahově. Na zkoušku jsem jednu normostranu udělal a uvedl částku, za kterou bych dělal výše popsanou korekturu (požadoval jsem 120,- Kč/normostranu) a v budoucnu texty na web (150,- Kč). Načež mi přišla odpověď, že se dotyčnému pozměnění článku zamlouvá, ale při poměru cena/kvalita si vybrali jiného člověka. Jistě rozhodnutí je na každém. Ale ptám se, to je opravdu v dnešní době někdo ochoten kvalitně předělat text do srozumitelné češtiny, tak aby zaujal a byl reprezentativní, za 100,- Kč, nebo třeba i méně? Většinou to pak dopadá tím způsobem, že se najme levnější člověk, který ovšem za ty "drobné" svou kvalitní práci neodvede, nebo se časem z projektu odhlásí, protože už našel něco, co mu "sype" mnohem více.

Před pár dny jsem shlédl na youtube webinář zabývající se podobnou tématikou. Prezentující vysloveně doporučoval klientům semináře, aby své zakázky sháněli i tímto způsobem. Tzn. že udělají jistou část práce zdarma a pokud se výsledek bude zadavateli zamlouvat, tak získají trvalou spolupráci a více zakázek. Připodobnil to k tomu, že zájemci o práci, kteří chodí po pohovorech, také věnují získání práce svůj volný čas. A tady mi nezbývá než oponovat.

Z drtivé většiny chodí na pohovory lidé, kteří jsou buď na Úřadu práce, případně jsou aktivně zaměstnaní na hlavní pracovní poměr (nebo jim běží výpovědní lhůta), anebo dostali odstupné, jsou na úřadu práce a tímto způsobem se o novou práci ucházejí. Ve všech těchto případech jde o lidi, kteří mají nějaký příjem. Takže přípravu na pohovor a jeho absolvování nemohou brát jako ztrátu času, rozumějte, že přišli o čas, tedy o peníze. V případě lidí, kteří pracují na živnostenský list a shánějí si zakázky (rozšiřují portfolio dodavatelů projektů), je každá hodina takto nezaplacena jistě ztrátou. Uvedl jsem několik příkladů a jediný profit z toho je téma tohoto článku. Pracuji na několika projektech, ale u některých vím, že jsou dočasné, tzn. odvedu svou práci a dostanu zaplaceno. Tudíž se již dopředu snažím sehnat náhradu za končící džob. Proto práce "na zkoušku", která mě stoji nějaký čas, ale není zaplacena, je nežádoucí. Podobní zadavatelé práce by měli být na oněch portálech označeni, že nabízejí projekt na zkoušku, bez odměny. Jestliže jim nestačí konkrétní ukázky činností, není pak celá tahle propagace na internetu zbytečná šaškárna? Já si to samozřejmě nemyslím. Je ale třeba proti těmto nešvarům bojovat a to alespoň tím způsobem, že podobné "práce na zkoušku" budeme písemnou formou odmítat. Případně i zveřejňovat osoby/firmy, které tímto způsobem hledají pracovní síly.