Mini-farma Vělopolí jako protiklad konzumního života

V nově chystané rubrice „Živnost pro radost“ vám budu postupně představovat zajímavé osobnosti z řad malých živnostníků, kteří svou činnosti obšťastňují nejen sebe, ale jejich práce má příznivý dopad i na zákazníky, potažmo na společnost.

Prvním z nich je pětatřicetiletý Ondřej Vavříček, který v loňském roce oficiálně založil Mini-farmu Vělopolí a o jeho aktivitách, životních postojích a plánech do budoucna je následující rozhovor.

Kdy se ti hlavě zrodil nápad založit si vlastní biofarmu, resp. co bylo hlavním impulsem pro to, aby jsi tuto činnost vůbec začal dělat?

Téma ekologie mě zajímá už poměrně dlouho, studoval jsem na Ostravské univerzitě obor systematická biologie a ekologie, což člověka poznamená, v tom dobrém slova smyslu, na celý život. Avšak ten první impuls, který mi určil směr, přišel doslova z ničeho nic. Bylo to cca před 4 roky, když jsem po bujarém večírku celý den proflákal v posteli s notebookem a internetem. Podvědomě jsem samozřejmě hledal jen weby s ekologickou tématikou a najednou mi naskočil web Jaroslava Svobody ekozahrady.com. A teď se to stalo...pak už jen rozrytá zahrada u rodičů, první pěstitelské neúspěchy, touha v tom pokračovat :-), koupě vlastního pozemku a první prodej vlastnoručně vypěstované zeleniny na městském trhu.

Předpokládám, že pokud dnes člověk začne podnikat v tomto oboru, je to více o přesvědčení a zdravém (odlišném) životním stylu, než o vidině úspěšného velkopodnikatele, souhlasíš?

Učitě je dnes už dost bio - zemědělských podniků, které jsou úspěšné a majitelé se možná mohou označit za velkopodnikatele, ale v mém případě je to především touha dělat to základní, co člověk potřebuje a nejlépe v souladu s přírodou. Vím, zní to jako klišé, ale v ekologickém zemědělsví vidím protiklad konzumního způsobu života a způsob, jak alespoň trošku vrátit přírodě to, co nám tak velkoryse nabízí.

Co jsem měl doteď možnost hovořit s různými lidmi na téma vlastní (bio)farmy, většina z nich nemá páru, co to vlastně obnáší...

Vykašlat se na řeči, že to nejde, jít si svou cestou a učit se z neúspěchu. Specifikum zemědělství je v tom, že chybu máš možnost napravit až příští sezónu a nový plán ti může překazit nevyzpytatelné počasí. Vše je vykoupeno nepopsatelnou radostí z toho, že z pidi semínka vyroste salát nebo obrovská dýně. No, zázrak :-)

Už jsme měli možnost spolu hovořit a velmi mě zaujalo, když ses zmínil o jisté změně tvého zdravotního stavu, která pramenila zřejmě z oné změny životního stylu, mj. stravy. Můžeš nám to přiblížit?

Pěstování zeleniny prostě vyžaduje být venku a už to dá člověku spoustu životní energie. Ekologické zemědělství je životní styl a taky kus filozofie. Pak už je jen krůček ochutnat jídelníček vegetariánů, veganů nebo vitariánů. Všechny stravovací návyky jsem si zkusil a mohu jen vřele doporučit. Astma mě už vůbec netrápí a pylová alergie je snesitelná. Momentálně se však nehlásím ani k jednomu stylu stravování. Doma jíme většinou právě to, co zahrada nabídne.

Rok od roku se hlasitěji hovoří o zásadním problému - jak nakrmit přibývající lidskou populaci. Zvířata přežívají většinou v nedůstojných podmínkách a ovoce se zeleninou jsou tak nasáklé chemikáliemi, že raději ani nechceme vědět, co jíme. Co na to říkáš?

To je přesně ten důvod, proč jsem se rozhodl pěstovat vlastní zeleninu a snažit se ji distribuovat mezi lidi. Už není čas cokoliv říkat, je třeba pěstovat a dodat lidem tu chuť zeleniny, kterou znají ze zahrádek svých babiček. Za zemědělskou produkci se považuje i to, když vlastník pozemku dvakrát do roka poseká louku. Nic se nevyprodukuje, jen se propálí nafta a seno se nechá na pozemku shnít.

I když se často hovoří o kvalitě potravin, mj. o tom, kolik obsahují „éček“, stále mi připadne, že spoustě lidí je to jedno. Zejména starší generace a lidé žijící v malých obcích nemají dostatek informací. Myslíš, že osvěta je stále malá, nebo jí jednoduše převálcují velké firmy z potravinářského byznysu?

Já mám třeba opačný pocit, v mém okolí je mnoho lidí, kteří kvalitu potravin opravdu řeší, čtou etikety, obsah éček, sledují výrobce, případně obsah masa apod. Problém určitě není v osvětě. Lidé jsou díky internetu perfektně informováni. Kampaní na kavlitní (bio) potraviny je poměrně dost. Problém je asi v tom, že díky marketingu se „BIO“ stalo zavedenou značkou a jak známo, za značkové zboží se prostě platí víc. Je to zatím jakýsi luxus. Navíc, né vždycky se bio projeví v chuti. Obsah minerálů, menší ekologické zatížení při pěstování už zákazník jen tak nepozná, jde zkrátka po ceně. Bude to ještě nějakou dobu trvat, ale časem bude bio norma, ceny se srovnají a konvenční chemo – zemědělství půjde do „kytek“, protože to jednoduše půda nevydrží, nebude dávat úrodu a ceny umělých hnojiv budou tak vysoké, že i ti velcí změní strategii.

Říkal jsi, že máš dvě mladé dcery. Občas, když vidím nějakou rodinu s dětma, že si nesou z fast foodu jistý „potravinový drahokam“, říkám si, jestli ty děti budou mít možnost vůbec někdy přejít k lepší stravě, když jsou, díky dobrosrdečnosti svých rodičů, už odmala zvyklé jest podobně upravené potraviny? Koupil bys někdy svým holkám něco takového? Jaký mají vůbec zhruba jídelníček?

Fastfoody mě nějak netrápí, je to vždy na rozhodnutí kontrétního člověka zda tyto „mňaminy“ koupí sobě potažmo svým potomkům. Věřím, že jíst v mekáči už není žádná frajeřina. Navíc dnes má člověk opravdu na výběr. V protikladu k fastfoodům už fungují vegetariánské restaurace, dokonce se specializací na veganskou RAW kuchyň. Nota bene zdravý životní styl je to, co teď momentálně frčí.

Vraťme se k tvé činnosti. Jaké druhy zeleniny jsi pěstoval v prvním roce a co si chceš přibrat do portfolia tvé farmy?

Snažíme se, aby naše nabídka byla co nejpestřejší a dokázala oslovit zákazníky po celou sezónu. Začínali jsme se zahradnickou klasikou jako jsou brambory, petržel, mrkev, červená řepa, cibule, česnek apod. Osobně jsem příznivcem novinek a nezvyklých odrůd, bohužel už méně dobře na to reagují zákazníci, kteří ve většině případů požadují dobře známé a osvědčené druhy zeleniny. Například jsme pěstovali listové saláty v různých barevných variacích, ale na trhu se osvědčili jen ty klasické zelené hlávkové. V českých kuchyních se také ještě natrvalo nezabydlel např. řapíkatý celer, mangold (náhrada špenátu), koriandr, nebo chilli papričky. Taky ještě stále zkoušíme, kterým plodinám se bude u nás nejlépe dařit. Plány máme, např. vystavět fóliáky, do budoucna počítáme i s chovem drůbeže a včel. Ale třeba bude všechno jinak.

Měl jsi dopředu vymyšlený způsob distribuce a tedy samotného prodeje tebou vypěstované zeleniny? Nebo jsi začal postupně mezi svými známými?

Dopředu nebylo vymyšleno vůbec nic. S prodejem jsme začali na tržnici v Havířově mezi vietnamskými stánkaři a pár překupníků se zeleninou (viz.foto). Na tento první den trhovce nikdy nezapomenu. Na trzích je možnost navázat kontakt s našimi budoucími zákazníky. Další spojnicí se zákazníkem jsou internetové sociální sítě anebo tzv. dobrá pověst, kdy si lidé o nás prostě řeknou mezi sebou.

Setkáváš se někdy mezi lidma s názorem, že si danou zeleninu koupí raději v marketu, protože je o něco levnější? A všeobecně, které argumenty u lidí převládají, že si zeleninu nekoupí u tebe, ale ve velkých řetězcích?

Ano, cena je určitě ten nejsilnější argument, proč lidé nakupují v hypermarketech, ale taky to, že zde najdou všechno zboží na jednom místě. Nicméně svou roli hraje i vzhled naší zeleniny. Např. naše mrkve jsou nemyté, někdy i pokroucené, různé velikosti, zatímco v marketu jsou uniformní, umyté a září do očí zákazníkům. Nezasvěcenému přijde naše zelenina divná. Nebo se mi stalo, že jsem na trhu prodával řepu a nedopatřením se do bedny dostalo pár nakouslých (hlodavcem) bulev. Marně jsem vysvětloval, že to je ten pravý důkaz, že naše zelenina je bez chemického ošetření. Na druhou stranu, kdo nechce, ať nekupuje. My máme skvělé zákazníky, kteří nás znají, ví jak zeleninu pěstujeme, a proto jim nevadí vyšší cena ani vady na kráse!

Jak vnímáš skutečnou konkurenci, tzn. další pěstitelé z nejbližšího okolí? Jste povětšinou v dobrých sousedských vztazích, nebo se najdou i takoví, kteří by byli radši, abys co nejdříve „šel od válu“?

V názvu máme slovíčko MINI, což nás opravdu věrně vystihuje. My pro okolní konkurenci nejsme žádnou hrozbou a to platí i obráceně. Máme svůj okruh odběratelů, kteří nám důvěřují a rádi nás podporují. Když nám zachovají věrnost, o kterou samozřejmě budeme pečovat dodáním chutné, kvalitní a ekologicky pěstované zeleniny, není potřeba výrazně konkurenční tlaky řešit. Spíše mám pocit, že pokyn, abych „šel od válu“ dá stát a jeho orgány nějakou vyhláškou, daňovým, či jiným ekonomickým zatížením.

Někteří ekonomové/prognostici občas hovoří o tom, že dřív nebo později bude nucena větší část společnosti nucena vrátit se ke kořenům, k pěstování vlastní zeleniny a ovoce a k chovu domácích zvířat. Je tato vize pro tebe dobrou zprávou, nebo to vidíš jinak?

Cítím to stejně jako ti ekonomové. Pro mě je to určitě dobrá zpráva. Myslím, že to všem jen prospěje a nejvíce krajině a přírodě obecně. To, že by tyto změny vyvolala nějaké drastická krize, bych samozřejmě nevítal.

Poslední tři otázky jsou obligátní a budeme chtít slyšet odpovědi od všech dotazovaných. Týkají se postavení OSVČ v dnešní společnosti.

POKUD MŮŽEŠ SROVNAT PRÁCI NA HPP a OSVČ, KTERÉ TŘI HLAVNÍ ROZDÍLY, VÝHODY či NEVÝHODY TĚ NAPADNOU?

Jako OSVČ cítím daleko více svobody, ale občas i za cenu menších a nestálých příjmů, svoboda je pro mě tou největší hodnotou. Už si nedovedu představit, že bych chodil někde do zaměstnaní a denně vykonával tu samou činnost jen za účelem výdělku. Chraň Bůh, abych se toho někdy musel dožít.

MYSLÍŠ, ŽE MAJÍ DNES OSVČ, MALÍ ŽIVNOSTNÍCI, ZE STRANY STÁTU DOSTATEČNOU PODPORU, NEBO JSOU TO VĚTŠINOU JEN PRÁZDNÁ PŘEDVOLEBNÍ HESLA, KTERÁ SE POTÉ NEPLNÍ?

Mě osobně vadí jen to, že stát vyžaduje odvody (např.soc.pojištění) ať se děje, co se děje. Nedaří se? Nevadí, zaplať! Začínáš, jsi v mínusu? Zaplať ! Je to demotivující!

CO KONKRÉTNĚ BYS V LEGISLATIVNÍM SYSTÉMU PRO OSVČ UVÍTAL?

Méně legislativních překážek např. pro drobnou potravinovou výrobu. Hygienické a jiné předpisy jsou zdrcující. Evropská sterilita nás jednou zcela zničí...

KONTAKT: MINI FARMA VĚLOPOLÍ